MESHTASTIC - Jak vybrat anténu
UPOZORNĚNÍ : Texty na tomto blogu jsou psány srozumitelně pro laiky a mohou obsahovat zjednodušení a nepřesnosti, které nemohou vyhovovat profesionálním standardům. Profesionálové tak mohou mít k obsahu výhrady, což je v pořádku. Přesto věřím, že i tyto informace mohou pomoci začátečníkům lépe pochopit Meshtastic a vyhnout se chybám, které jsem sám udělal. Údaje o zisku uvedených antén nemusí neodpovídat teoretickým poznatkům a fyzikálním limitům vyplývajícím z jejich technického provedení. Na tuto skutečnost je třeba důrazně upozornit ještě předtím, než začnete studovat informace v následujícím textu!
K problematice antén zde přistupuji z pohledu uživatele nebo zájemce o Meshtastic zařízení. Vycházím z toho, co si může každý doma s minimem prostředků připravit či experimentálně ověřit sám – bez nutnosti hlubokých znalostí problematiky antén a bez drahého vybavení. Hodnoty nebo informace, které mohou být v rozporu s teorií či odbornými poznatky, jsou v textu označeny žlutým podbarvením a hvězdičkami (například 8dBi**).
To, že anténa řeší mnoho problémů se spolehlivostí komunikace v síti, jsem několikrát zmiňoval. Vyplynulo to z experimentů, které jsem musel provést, abych byl schopen sestavit jeden hlavní uzel, který pokrývá provoz po celém bytě a současně funguje mimo dům a aktivně přispívá při komunikaci s okolními uzly v sousedství (cca 3 km max. v členitém terénu). Jelikož se jedná o stacionární venkovní uzel s omezeným přístupem (ale o to lépe situovaný), mohu pouze odhadovat, že mnou na koleně vyrobená kolineární anténa má zisk někde mezi 6–8 dBi** (má délku 110 cm!). V Brně je používána na uzlu ZR10, na kterém „jede“ i dále v textu několikrát zmiňovaná služba „ping“.
Z důvodu, že při experimentech jsem se nacházel blízko stavům zuřivosti, protože jsem postrádal cokoli, co by mi pomohlo se zorientovat a zjistit příčiny problémů, začal jsem přemýšlet, jak takové situace řešit (viz. základní řešení problémů). S postupem času jsem dospěl k tomu, že mimo jiné, potřebuji pohodlně a rychle zjistit úroveň přijímaného signálu (RSSI a SNR lze zjistit přímo z Meshtastic zařízení), znát nutně i základní parametry používaných antén. Údaje u antén uváděné na webshopech jsou naprosto zavádějící a nedostatečné. Proto jsem si pořídil nanoVNA, kterým dokážete zjistit nejdůležitější parametry antény (tzn. ihned vidíte, jak anténa ladí). Funkčnost a návod k použití nanoVNA nebudu popisovat, rád se ale podělím o "tahák", který jsem si udělal pro sebe a může pomoci všem podobným laikům, jako jsem já.
Základní pravidlo zní: potřebujete vhodnou anténu s dostatečným ziskem, aby zajistila dostatečně kvalitní signál. Základní kontrola úrovně signálu je pro každého naprosto snadná. Na zařízení, které běží alespoň 15 minut, vyhledejte v seznamu zařízení ta, u kterých vidíte údaje SNR/RSSI.
Vybereme vhodné antény, potřebujeme zajistit signál od okolních uzlů alespoň:
- RSSI větší jak -115 dBm (naprosté minimum)
- SNR vyšší než -7 dB (naprosté minimum)
Co je to RSSI/SNR
Když budete zkoušet posílat zprávy u stolu na zařízení, co je hned vedle, uvidíte blízké hodnoty RSSI -46 dBm a SNR +6 dB. Oproti tomu u nejbližšího uzlu, vzdáleného 2 km, který je kvalitou signálu v pásmu spolehlivé komunikace, budou hodnoty blízko RSSI -107 dBm a SNR +2 dB. Tyto hodnoty zde uvádím pouze pro referenci – v praxi uvidíte výrazně větší rozptyl obou hodnot!
Vybereme-li antény s vyšším ziskem, dosáhneme vyššího RSSI. Pamatujte, že zisk antény v dBi má logaritmické proporce. Zisk antény lepší o 4 dBi (Gizont) znamená, že anténa dodává vašemu zařízení asi 2.5x silnější signál. Zisk 10 dBi (magnetka) znamená očekávanou 10x vyšší úroveň signálu, 12 dBi (Yagi) nikoliv 12, ale rovnou 16x lepší signál! Proste pamatujte: každé dBi, dobré dBi. Pamatujte ale naopak, že každý konektor na kabelu k anteně, každý metr koaxiálního kabelu k anténě, každé ostré ohnutí kabelu způsobuje útlum signálu. Snadno se stane, že máte na střeše nebo za oknem anténu +4 dBi, a veškerý zisk se promrhá útlumem signálu vznikajícím na vedení. Nejlepší konektor či redukce je žádný konektor, nejlepší kabel žádný nebo pouze ten nejkratší kabel. Cokoliv po cestě od antény k zařízení "žere neskutečně signál". No a kdo protáhne koaxiální kabel (průměr 5 mm a víc) oknem ven a to okno zavře, ten si zaslouží pouze a jen rádiové peklo! Pamatujte na to!
Nejdůležitější parametry antény
Pro laiky jsou nejdůležitějšími parametry antény:
- Zisk [dBi] - charakterizuje citlivost antény. Čím vyšší číslo, tím bude anténa lepší v místech se slabou úrovní signálu. Současně toto číslo určuje, jak účinně dokáže anténa přeměnit vysílaný signál z elektrické na elektromagnetickou energii v okolí antény. Antény běžně používané pro Meshtastic mají zisk mezi +2 dBi u nesměrové "pendrekové antény" až k hranici +20 dBi u antén s výraznou směrovou charakteristikou.
- Směrová charakteristika - charakterizuje ji buď graf určující, s jakou citlivostí pracuje v daném směru, nebo v případě jednoduchých případů je charakterizována pouze úhlem (odchylky od jejího přímého směru), kdy dochází k poklesu citlivosti o 3 dB (signál klesne na polovinu). Směrová charakteristika úzce souvisí se ziskem. Čím má anténa vyšší zisk, tím více je směrová. Tím, že se více dokáže soustředit do menšího prostoru, tím lépe ho dokáže "využít" (při příjmu), nebo "osvítit" (při vysílání). Pamatujte si ale – právě naznačená souvislost mezi ziskem a směrovou charakteristikou antény platí pro případ bez použití anténního zesilovače. Pro Meshtastic se anténní zesilovače nevyužívají, proto zůstaneme u takového jednoduchého vysvětlení.
- Impedance - 50 Ω. Nenapadá mě žádná analogie, jak tuto charakteristiku nejlépe přiblížit laikovi. Pro "elektrikáře" je pochopení impedance/odporu základní mantra celé jejich profese. Nebudu dále tápit, řekneme si pouze to nejdůležitější, co si pamatovat. Pro Meshtastic budete potřebovat pouze antény s katalogovou impedancí 50 Ω (ohmů) při frekvenci 868 MHz. Pokud tato podmínka není splněna, nebo se splnění alespoň vzdáleně neblíží, bude docházet k neefektivnímu předávání elektrické energie z vysílacího obvodu do antény. Tzn. vysílací obvod není schopen anténu nakrmit (výstupní impedance vysílacího obvodu je vyšší než impedance antény), nebo naopak vysílací obvod by byl schopen krmit víc, ale anténa to stejně "nepobere" (impedance antény, tedy její "odpor" pobrat signál, je vyšší než vysílače). Proto, aby nedocházelo k tomu, že jednu komponentu tohoto vysílacího řetězce dimenzujeme zbytečně rozdílně (stoji to peníze a způsobuje to hodně problémů), snahou bývá mít výstupní impedanci vysílače shodnou s impedancí antény (tzv. impedančně přizpůsobenou). Reálná hodnota impedance antény pro Meshtastic na frekvenci 868 MHz v intervalu 30-70 Ω je akceptovatelná (zjištěná třeba pomocí nanoVNA). Jelikož impedance se mění s pracovní frekvencí, máme snahu antény ladit na frekvence, kde je využíváme. V TV technice se typicky používá impedance 75 Ω. Z toho důvodu snadno dojde k tomu, že třeba sáhnete po koaxiálním kabelu a ten bude určený pro TV (vyšší impedance). Když sáhnete do regálu, je pravděpodobnější, že tam bude ležet kabel k TV. Pamatujte na to a vyvarujte se záměny – vždy zkontrolujte, že kabel má také 50 Ω.
- Podíl stojatých vln (SWR) indikuje schopnost antény pojmout dodanou energii ze zařízení a vyzařovat ji do prostoru. Ideální anténa má hodnotu tohoto indexu 1. Reálná anténa téměř vždy nějakou část energie, přicházející ve formě vln, nevyzáří, a část vlny, která nesla "energii" do antény, se od antény odráží a putuje zpět po kabelu do zařízení. Vznikají tak tzv. stojaté vlny na vedení. Pokud je podíl stojatých vln vysoký (tzn. významná část energie se vrací zpět do zařízení), hrozí poškození zařízení (přehřátí koncového stupně apod.), a obecně se dá říct, že si zařízení s anténou "nesedí". V našem případě (Meshtastic) to bude v drtivé většině případů znamenat sáhnout po jiné anténě. Na pracovní frekvenci je hodnota do 3.0 považována za akceptovatelnou.
- Další užitečné věci - polarizace, typ konektoru, délka kabelu, způsob mechanického upevnění a šířka pásma (868MHz musí být uvnitř tohoto pásma).
Parametry číslo 1 a 2 zjistíte buď na profesionálním měřicím přístroji v bezodrazové komoře, nebo je lze zjistit porovnáním antén (popis později) a následným jednoduchým experimentováním. Poslední parametry číslo 3 a 4 zjistíte právě pomocí přístroje nanoVNA.
Metodika měření a srovnávání zisku testovaných antén (doma na koleně)
Firmware si dokážete upravit sami a nainstalovat jej na „vzdálenou stranu“ (ponechanou doma na parapetu). V blízkém okolí nebo i na vzdálenějších kopcích si pak můžete z libovolného zařízení „pingnout“ domů a ihned z odpovědi zjistit, jak to doma vypadá se signálem – tedy jaký signál přichází z vaší aktuální pozice (tzn. zda je v místě, kde se právě nacházíte, dobrý/špatný/žádný signál).
Samozřejmě, pokud by tato služba získala na oblibě, můžete „pingnout“ i na zařízení jiných uživatelů, kterým nebude vadit, že jim ukousnete kousek z jejich „airtime“ :-)
Vysílací výkon
V EU je na frekvenci 868 MHz pro Meshtastic (ve skutečnosti jde o pásmo 869.400 až 869.650 MHz se středem 869.525 MHz a tedy šířkou 250 kHz) povolen maximální vysílací výkon +27 dBm ERP (Effective Radiated Power – efektivní vyzářený výkon ekvivalentní půlvlnnému dipólu). V tomto režimu je možné vysílat maximálně 10 % času. ISM pásmo je samozřejmě širší a Meshtastic lze provozovat i na jiné frekvenci než 869.525 MHz, je však nutné zkontrolovat a splnit všechny příslušné podmínky (např. mimo zmíněné pásmo je třeba dodržovat snížený povolený vysílací čas, výkon apod.).
Je naprosto samozřejmé, že se zvyšujícím se vysílacím výkonem dosáhnete spojení na větší vzdálenosti. V reálném provozu je však lepší odspodu najít optimální hodnotu, kdy při dostatečné úrovni TX dosáhnete spolehlivého spojení s okolními uzly. Vyšší výkon pak už nemá pozitivní vliv na spolehlivost – spíše naopak. Při vysílání může docházet ke kolizím s ostatními uzly, což zbytečně ruší provoz i ve větší vzdálenosti mimo váš dosah. Přesně tak, jak vzdálené uzly naopak mohou při zbytečně velkém vysílacím výkonu rušit provoz ve vašem blízkém okolí. Další důležitý aspekt je, že za určitých okolností může kombinace antény s vysokým ziskem a nastaveného maximálního vysílacího výkonu (TX) vést k překročení limitu +27 dBm ERP, čímž by docházelo k porušování pravidel pro využití frekvenčního pásma pro ISM.
Představte si, že anténa vyzařuje (vysílá) výkonem (ERP) podle definice elektromagnetické vlny do všech směrů (zmíněný půlvlnný dipól). Hodnota +27 dBm ERP odpovídá vysílacímu výkonu 0.502 W rozptylovaného všemi směry od antény (nahoru-dolů, vlevo-vpravo, dopředu-dozadu). Směrovou anténu však veškerý tento výkon, který by se jinak šířil do všech směrů, naopak soustředíte pouze do vyzařovacího laloku vaší směrové antény. To znamená, že v této oblasti bude intenzita elektromagnetického pole vyšší (koncentrovanější), což může vést k překročení povoleného vysílacího výkonu v daném směru. V takovém případě už existuje riziko porušení podmínek pro provoz Meshtastic zařízení na frekvenci 868.525 MHz. Výsledný ERP v určitém směru totiž už může překračovat povolený limit +27 dBm ERP (tzn. TX 21 dBm, zisk antény + 6dBi => už dosáhne stanoveného limitu +27 dBm ERP).
Jak s tím tedy naložit? Ne vždy je potřeba vysílat na plný výkon. Pokud je síť stabilní a dosah spojení dostatečný, nižší TX výkon zlepší efektivitu provozu (nižší spotřeba energie, méně rušení pro ostatní uzly). Čím vyšší zisk má anténa, tím je směrovější. To znamená, že vyzařuje i přijímá pouze z určitého směru.Vysokozisková anténa pomůže na dlouhé vzdálenosti, ale může způsobit, že se „neuslyšíte“ s jinými uzly mimo její vyzařovací lalok.
Optimální nastavení vysílacího výkonu a zisku antény závisí na situaci:
- V městské zástavbě bývá pro mesh síť lepší širší (všesměrové) pokrytí než úzký směrový paprsek.
- Pokud chcete všesměrové pokrytí, používejte vertikální antény s nižším ziskem (např. 3–6 dBi) a zvyšováním výkonu hledejte optimum (spolehlivost).
- Směrové antény mohou být skvělým nástrojem pro zvýšení dosahu spojení, ale i pro potlačení rušení z nežádoucích směrů. Výsledkem je lepší signál z požadovaného směru a zároveň menší náchylnost na rušení z jiných směrů.
- Pro směrové propojení mezi dvěma vzdálenými body využijte Yagi, nebo jinou směrovou anténu. Současně ale pamatujte, že snadno dojde k situaci, kdy překročíte stanovený limit ERP pokud necháte nastavení parametru TX na maximu.
Platí zlaté pravidlo: Nastavte síť tak, aby spolehlivě fungovala s co nejnižším možným vysílacím výkonem v blízkém okolí. Ať máte alespoň direct spojení na 3 uzly a to trvale. Méně je vždy v tomto případě více.
Regulace vysílacího výkonu - parametr TX
Maximální vysílací výkon lze regulovat pomocí LoRa parametru TX.
- Hodnota +27 dBm je maximum, které lze nastavit.
- Mnoho zařízení používaných pro Meshtastic má však maximální výkon pouze +21 dBm (například moduly s čipem SX1260).
- Pokud máte zařízení s TX výkonem pouze +21 dBm a použijete anténu s vyšším ziskem než 6 dBi, musíte být už opatrní !!
Měření zisku pomocí služby PING
Když jsem chtěl zjistit zisk nové, neznámé antény, provedl jsem vždy podobný experiment. Službu Ping mám veřejně dostupnou na svém hlavním uzlu (Brno-LF, ZR10). Ve vhodné vzdálenosti (50 až 700 m) jsem provedl několik měření (minimálně 10) úrovně signálu s použitím referenční antény (pendrek). Ihned poté, na tom samém místě, jsem provedl stejné měření s neznámou anténou.
Rozdíl zprůměrovaných hodnot odečtených z pendreku a neznámé antény jsem považoval za rozdíl jejich zisku. Tzn. pokud úroveň signálu při použití pendreku byla průměrně -48 dBm a s neznámou anténou -43 dBm, odhadoval jsem, že neznámá anténa může mít zisk okolo +7 dBi** (2 dBi zisk pendreku + 5 dBi** naměřené zlepšení).
Hypotéza na facku, ale oponujme: údaje nám poskytuje přímo LoRa (rádiový modul ve vašem zařízení), a jak je „vidí“, takové jsou. Žádné teoretické výpočty nám stejně nepomohou, pokud to LoRa vyhodnotí jinak.
Pokud například snížím výstupní výkon vysílače z 21 dBm na 6 dBm, na přijímací straně budu pozorovat snížení úrovně signálu RSSI přibližně o 15 dBm**.
Výsledky měření a další komentáře předkládám níže. Ještě jednou pro jistotu zdůrazňuji: jedná se o informativní hodnoty, nikoliv laboratorně ověřené! Zároveň je nutné konstatovat, že experimentálně zjištěné hodnoty katalogové údaje dokonce nadhodnocují :-(
Měření jsem prováděl „přes údolí“ na vzdálenost přibližně 700 m s přímou viditelností (při rychlosti větru jako na motorce – co nebylo přilepené páskou, mělo tendenci uletět).
Rubber LoRa Anténa - 868MHZ 11CM Antenna
Gizont Anténa flexibilní 10dBi 16.7cm 868MHz
XHCRF magnetická anténa 6dBi

Zisk antény | +6dBi (katalogový) +10dBi (experimentálně odhad - kapota auta) |
Impedance 868MHz | 59 Ω |
Poměr stojatých vln (SWR) | 1.21 |
Tato anténa je vhodná na okenní parapet nebo kapotu auta. Pokud máte zařízení zapnuté i při cestování autem, rozhodně doporučuji použít externí anténu. Experimentálně ověřeno: Rozdíl úrovně signálu uvnitř a vně auta je přibližně -4 dB. Externí anténa nejen eliminuje tento útlum, ale naopak zajistí silnější a kvalitnější signál. Důležité: Tato anténa správně funguje pouze na kovovém podkladu. Pokud ji umístíte jinam, její parametry budou významně degradovány. |
12DBi LoRaWAN Helium Antenna (HUAWEI)

LoRaWAN Directional Yagi Antena 9dBi
![]() | |
Zisk antény | +9 dBi (katalogový) +9 dBi** (experimentálně odhad) |
Impedance 868MHz | 72 Ω |
Poměr stojatých vln (SWR) | 1.56 |
Anténa již patří mezi směrové – proto musí být nasměrována do míst, kam chcete svou komunikaci směrovat. Nejvyššího zisku (9–12 dBi) dosáhnete přesným nasměrováním antény k protějšímu uzlu. Při odchýlení o 30 stupňů od přímého směru dochází k poklesu zisku o -3 dB. Vyžaduje však trochu úsilí na přípravu instalace, uchycení na stožár nebo nějakou okenní konzoli (trubku). Současně budete potřebovat redukci N-MALE/SMA. Pozor – při objednávání pečlivě zkontrolujte detaily obou stran redukce, snadno může dojít k omylu! |
LoRaWAN Directional Yagi Antena 20dBi
![]() | |
Zisk antény | +20 dBi (katalogový) +16 dBi** (pouze odhad) |
Impedance 868MHz | 44 Ω |
Poměr stojatých vln (SWR) | 1.28 |
Pro tento konkrétní typ platí to samé co pro předchozí Yagi anténu. Je ale 3x delší, rozhodně pouze pro stacionární uzel a vyžaduje velmi pevné uchycení. Anténa je ještě více směrová (je ji třeba velmi přesně nasměrovat) a použijte ji tam, kde už se žádná jiná anténa "nechytá". Upozorňuji, že i pro tuto anténu budete potřebovat redukci N-MALE/SMA. |
POLARIZACE ANTÉNY
Neméně důležité je znát pojem polarizace a její souvislost s používanou anténou. Pro nás laiky se stačí řídit jednoduchým pravidlem. V případě Meshtastic sítě a naprosté většiny používaných antén se bavíme o polarizaci vertikální (shora dolů nebo naopak). Je to dáno tím, že většina Meshtastic zařízení má anténu "nastojato". Horizontální polarizaci můžete použít na dálkové spojení, třeba s využitím "yagi-proti-yagi naplocho". Často se využívá i kruhová polarizace (helical) – takovou polarizaci ale využijete až třeba na experimenty s TinyGS.
PAMATUJTE TEDY: Antény musíte mít vždy správně orientované podle polarizace. V opačném případě dochází k degradaci síly a kvality signálu (v takové míře, že pokud máte Gizont anténu špatně orientovanou, je to to samé, jako používat "pendrek").
dBi** – pseudo jednotka zisku antény, která nemusí respektovat katalogovou hodnotu zisku antény, natož teoretickou hodnotu vyplývající z její konstrukce. Tímto způsobem jsou v textu označovány hodnoty, které byly získány experimentálně – konkrétně odečtem z údajů prezentovaných přímo LoRa/Meshtastic zařízením. Cílem zavedení této konvence je zamezit odborným rozporům/nesmyslům a současně zachytit skutečnost, jak bylo při experimentech zlepšení/zhoršení vnímáno přímo samotným použitým zařízením.
Komentáře
Okomentovat